Ajin (Recenze)

24. ledna 2017 v 19:59 | Suki-chan

Anglický název: Ajin: Demi-Human
Rok vydání: 2016
Počet epizod: 13×25 min
Žánr: Horor, mysteriózní


Před sedmnácti lety se během války v Africe objevil někdo, kdo nemohl zemřít. Od té doby jsou po celém světě chytáni tyto bytosti, nazvaní jako Ajinové.
Kei Nagai nemá vlastně žádné zájmy, pouze studium, aby se stal někým velkým. Po přednášce o Ajinech v jeho škole si však vzpomene na událost z dětství, kdy se s ním snažil komunikovat jakýsi duch. Po cestě domů, kdy je ponořen do myšlenek na tuto bytost, ho však ve velké rychlosti srazí nákladní auto. Na místě zemře. Ale pouze na chvíli... Od toho okamžiku se stal třetím Ajinem v Japonsku, kterého se všichni snaží chytit. Nesmrtelnost v tomto případě opravdu není darem.

Můj názor:
O tomto anime jsem minulý rok v českých a slovenských kruzích vlastně vůbec neslyšela a náhodou se s ním setkala až při videu, které mluvilo o nějakých top seriálech pro lidi, co viděli kde co. Až někdy během léta, kdy jsem si stahovala celé seriály na dobu, kdy wifi nebude, se mi do rukou dostalo reálně. Šlo stáhnout jako balíček a tak jsem ho prostě stáhla. Musím se přiznat, že jsem si o seriálu vlastně nic nezjistila, takže jsem byla lehce překvapená. Zároveň však musím říct, že pak vás to do děje opravdu zatáhne.
Postavy jsou docela sporné. Nenašla jsem žádnou, která by se mi nějak víc líbila. Hlavní postava měla zajímavý koncept, protože si nechce hrát na žádného hrdinu, nic se ho nějak extra víc netýká a vlastně jsou lidé naprosto zbyteční. A taky se dokáže chovat jako kretén, ale ne jako Yukiteru z Mirai Nikki nebo Shu z Guilty Crown, tohle by zasloužilo vlastní definici.
Ajin přinesl zajímavou a velmi propracovanou myšlenku, která dává výrazu "testováno na lidech" úplně jiný rozměr. Zároveň z toho pochopíte i hlavní záporné postavy, kterou ve výsledku až tak moc záporné nejsou - jednoduše se přizpůsobily. Jediné, co možná úplně nepochopíte, je ten zatracený Tosaki, kterého opravdu nesnáším a doufám, že ve druhé sérii se mu stane něco, co ho probere.

Hudba: Je velkým plusem, protože bylo vše velmi chytlavé. Opening s názvem Yoru wa Nemureru kai? od flumpool je pro mě velikým hitem. Ending, který je lazaný do lehce romantického a tragického tónu je také úžasnou volbou. Jeho jméno je How Close You Are a nazpíval ho Mamoru Miyano, který je seiyuu například Death the Kid (Soul Eater), Zero Kiryu (Vampire Knight) či Tamakiho Suoha (Ouran High School Host Club).
Grafika: Je jiná, což ale neznamená, že špatná. Po pár dílech si zvyknete a já jsem došla i k zavěru, že IBM jsou v tomhle stylu mnohem lepší než kdyby to bylo kreslené jako třeba Charlotte.











Online/Download


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama