Prosinec 2011

Seikon no Qwaser (Recenze)

29. prosince 2011 v 21:07 | Suki-chan
Anglický název: The Qwaser of Stigmata
Rok vydání: 2010
Počet epizod: 24×24 min
Žánr: Akční, Boj, Ecchi, Komedie, Romantické

Děj se odehrává kolem St. Mikhailovi Akademie, ve které byl řiditel Yamanobe Yudai, který zmizel a zanechal po sobě dceru Tomo Yamanobe a adoptovanou Mafuyu Oribe. Jednoho dne obě narazí na šedovlasého kluka Alexandera Nikolaeviche Hella. Téhož večera Alexander zmizí z jejich domu a Mafuyu se ho vydává hledat, ale v kostele ji napadne neznamý muž. Před smrtí ji zachrání právě Alexander s Terezou Berií, která ji vysvětlí, že Alexander zkráceně Sasha je Qwaser, který ovládá prvek Železa. Od této chvíle se měni St. Mikhailovova Akademie na bojiště mezi Qwasery Athose a Adepty. Athos je organizace chránící před světem tajemnou ikonu Tsarytsin Theotokos, kterou chtějí Adepti získat a změnit celý svět podle svého. Každý Qwaser ovládá různý prvek a zvětšuje svojí sílu pomoci zázračné tekutiny Soma, která je obsažena v ženských prsách.



Zajímavý nápad, který může nadchnout už jen humerem nebo sáním Soma... Myslím, že postavy mají všechno co lze od anime očekávat: lásku, pomstu, chtivost, perverznost, hloupost a to všechno v jednom anime. Sasha mě nadchnul, ani nevím čím... Takže těm co nevadí prsa (nic jiného tam vidět není) doporučuji!!
Pozn: Článek jsem psala v roce 2011, kdy jsem byla mladší než Sasha... Nyní o tři roky později se říkám, že jsem na něj asi už trochu starší... No co se dá dělat

Hudba: Tu jsem si zamilovala, protože takovou hudbu mám prostě ráda. Takže openingy jsou dva, první z nich je Errand od Faylan a ten druhý je Baptize od Yousei Teikoku, která nazpívala opening například u Mirai Nikki. Endingy byl pod názven Passionate Squall od Ayumi Fujimora.
Kresba: Ano, měla jsem tuhle kresbu ráda. Ano, většina kresby sice obsahovala souboje a velké, opravdu velké rozměry dívčích hrudníků, ale i tak jsem si to užila.

Elfen Lied // Erufen rîto (Recenze)

28. prosince 2011 v 15:13 | Suki-chan
Anglický název: Elfen Lied
Rok vydání: 2004
Počet epizod: 14×25 min
Žánr: Akční, Harém, Horor, Tragédie

Na světě se objevil další stupeň lidské rasy, diclonius. Ten se od člověka odlišuje pouze růžovou barvou vlasů a očí, ale hlavně dvěma růžkami na hlavě. Právě tyto výběžky jsou pro lidstvo velký problém. Řídí vektory, neviditelné dlouhé ruce, které můžou dělat všechno jako normální, ale výborně se s nimi dá i zabíjet. Lidi s těmito schopnosti jsou likvidováni, nebo zavíráni do speciálních vězeňských ústavů. K této rase patří i Lucy, která z jednoho takového uteče....




Mám z toho rozpoluplné pocity. Na jednu stranu Lucy, která vraždí hlavně kvůli své minulosti, kde se k ní chovali hrozně. Na druhou stranu zabíjí i nevinné a tím se stává stejně zlou. Násilí a později i kousky odhalené kůže, mi nějak zvlášť nevadili (jen tehdy kdy to bylo až nemožné). Jinak doporučuji, tohle by nemělo chybět na žádném anime seznamu *pokud si teda nějaký vedete*.

Hudba: Opening zněl jako písně v klášteře, občas z toho běhal až mráz po zádech. Jeho název je Lilium od Kumiko Noma. Ending jsem si oblíbila kvůli veselejším tónům, ale stejně je svým způsobem smutný, pokud vidíte překlad. No nic, název je Be Your Girl od Chieko Kawabe.
Grafika: Anime je z roku 2004, není se co divit, že není stejně tak hezká jako z roku 2010. Není ale ani špatná a to je podstatné.

Vampire Knight (Recenze)

27. prosince 2011 v 16:55 | Suki-chan
Anglický název: Vampire Knight
Rok vydání: 2008
Počet epizod: 13×24 min
Žánr: Bishounen, Drama, Fantasy, Romantické, Tragédie

Yuuki Cross byla v pěti letech napadena upírem, ale zachránil ji jiný, čistokrevný upír, který ji odvedl ke svému známému, protože ztratila paměť. Uplynulo již deset let a Yuuki si žije klidným rodinným životem se svým adoptivním otcem, Kainem Crossem a Zerem Kiryuu, kterého se Kain také ujal. Navštěvují Akademii, kde Zero i Yuuki zastávají pozici prefektů, dohlížejí na klid mezi Denní třídou s lidskými studenty a Noční třídou, upíry, kteří se stravují krevními tabletkami. A právě do Noční třídy chodí i Kaname Kuran, upír, který Yuuki zachránil...


Vampire Knight se mi velice líbil, ale myslím, že tam bylo moc známých prvků z jiných upířích filmů a seriálů. Ale kdo by odolal upírům, kteří se snaží držet půst?? Ovšem konec mě dostal a musím přiznat, že jen co skončila tato řada, musela jsem si začít stahovat druhou řadu Vampire Knight Guilty, u které jsem zůstala sedět až do konce a ještě dlouho po tom jsem se musela vzpamatovávat. Takže doporučuji!!

Hudba: Nestává se příliš často, aby se mi líbil opening i ending. Takže opening se jmenuje Futatsu no Kodou to Akai Tsumi je od dvojice ON OFF. Písnička si mě hned získala, to musím připustit. Stejné to bylo s endingem, který se jmenuje Still Doll od Kanon Wakeshima. Ten mi svým způsobem připomínal strašidelnou panenku, nemůžu si pomoct.
Grafika: Kluci, kluci a ještě jednou KLUCI! Zřejmě, protože to byli upíři, byli obdařeni nadpozemskou krásou. Holky za nimi sice trochu zaostávaly, ale seriál je určen spíš pro holčičí sny, takže asi proto. Všechno bylo hezké, na všechno byl detail a vždycky mě fascinovaly upíří zuby. Kresba na jedničku!

KissXsis (Recenze)

27. prosince 2011 v 16:42 | Suki-chan
Anglický název: KissXsis
Rok vydání: 2010
Počet epizod: 12×24 min
Žánr: Ecchi, Harém, Romantické

KissXsis vypráví o studentovi Keitovi Suminoeovi, který má dvě nevlastní sestry, Ako a Riko. Obě ho milují a svou láskou se rozhodně netají. On, ale má mravní myšlenky (až na pár těch momentů, kdy je úplně mimo, nebo to vyžaduje situace) a proto tuto lásku odsuzuje. Po pár scénách, se přidávají další spolužačky a dokonce učitelka... Bože, jak tohle skončí??


KissXsis je oddechové anime, které je pro svou jednoduchost opravdu milé. Pokud se překousnou lechtivé scény, které jsou spíše plné humoru dá se počítat s krásnými 12 díly.

Hudba: Opět tu máme skákavou hudbu, která je pojmenována Futari no Honey Boy a je od Taketatsu Ayana & Tatsumi Yuiko. Tahle písnička tu zastává místo openingu a určitou chvíli jsem se jí nemohla nabažit. Jenže... U těhlech písniček je zvykem, že se rychle okoukaj, nebo spíš ohrajou a já na ní měla po chvíli alergii. Ending je Our Steady Boy od dvojice YuiKaori. U toho jsem měla lehkou zimnici, prostě tyhle přeslazené písničky nemůžu a když náhodou ano, tak jenom některé.
Grafika: Ano, to dokázali úspěšně. Změny prostředí, ano. Pár holek a přitroublejch kamarádů, ano. A tak dále a tak dále. Pokud ale někdo čeká, nějaké velké dílo, podívejte se na obrázek. Tak vypadá celková kresba...

Soul Eater (Recenze)

27. prosince 2011 v 15:58 | Suki-chan
Anglický název: Soul Eater
Rok vydání: 2008
Počet epizod: 51×25 min
Žánr: Akce, Boj, Fantasy, Démoni, Komedie

"Zdravá duše se nachází ve zdravé mysli a ve zdravém těle."

Škola pro uživatele a jejich zbraně to je akademie Shibusen, která se snaží zbavit svět tzv. "kishinů". Pokud zbraň pozře 99 zárodků duší kishinů a jednu duši čarodějky, stane se lepší verzí sebe sama s mnohem větší silou. A tak se skupinka skládající se z Maky a Soula, Black Stara a Tsubaki, Dead Kida s Liz a Patty snaží zabránit ovládnutí světa a zároveň sezbírat všechny duše a řešit vlastní i cizí problémy...


Úžasně pojatý příběh, který vás strhne hned od začátku a už vás nepustí. Je sice fakt, že slabší části se možná objevily, ale vždy se to nějak zlepšilo. V každém díle se najde něco, co vás nadchne, překvapí a rozesměje. "Požírač duší" má moje sympatie.

Hudba: Zde se jí nachází kapánek víc. Oba openingy jsem měla ráda, ten druhý je můj věčný favorit. Takže první opening je Resonance od TM Revolution. Ten si oblíbil spíš můj bratr a to anime moc nesleduje. Druhý opening (ten můj) se jmenuje Paper Moon a nazpívala ho zpěvačka Tommy Heavenly6. Co se endingů týče... První ending má název I Wanna Be a je od Stance Punks (myslím, že nazpívali i jeden opening k Narutovi). Druhý ending je od zpěvačky Kany Nishino a jmenuje se Style. Další ending se jmenuje Bakusou Yume Uta a nazpíval ho Diggy-Mo. A teď ten poslední a z celé kategorie "Soul Eater - Ending" můj nejoblíbenější. Jmenuje se Strength a nazpívali ho Abingdon Boys School.
Grafika: "Ach, ty nosy..." To si řeknu, když si vzpomenu na grafické zpracování. Vcelku velké, výrazné a dlouhé. Ale po pár dílech, si toho přestanete všímat a pak vám to příjde i normální...